Společnost ROKOSPOL a.s. se zabývá vývojem a výzkumem nanočástic, senzory na zjištění různých nanočástic – diagnostika a měření nanočástic na vliv lidského zdraví. V tomto oboru spolupracujeme s univerzitami VŠCHT PRAHA, pracoviště Kralupy nad Vltavou, UPOL, aj.
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta:
S námi spolupracuje na vývoji nových bariérových prostředků pro venkovní nátěrové systémy. Provádí nám měření na špičkových vědeckých přístrojích a to: UV VIS spektrofotometr Helios α (Thermo Scientific, USA), měření velikosti částic a zeta potenciálů metodou dynamického rozptylu světla Zeta Plus (Brookhaven, USA), rastrovací elektronovou mikroskopii (SEM) (Hitachi SU6600, Japan, FTIR spektra (Thermo Scientific, USA), fluorescenční spektra (Shimadzu, Japonsko), HR TEM (FEI Titan 60-300 kV).
Technická Univerzita Liberec, Textilní fakulta:
Je také zapojená do vývoje nových bariérových prostředků pro nátěrové systémy. Provádí nám měření a vyhodnocování na zařízení: Laserový Skenovací mikroskop Olympus OLS 3000 a pracoviště s pokročilým softwarem obrazové analýzy vzorků NIS Elements AR, širokospektrální spektrofotometr SHIMADZU UV 3101P (rozsah měření 180-3200 nm).
Biocev:
• Testování genotoxicity
Toto testování bude používáno pro kontrolu účinnosti vyvíjeného prostředku pro odbourávání cytostatik. Amesův test, vyvinutý Brucem Amesem a spol. v roce 1970, jako relativně rychlá a vysoce citlivá metoda k určení schopnosti látky indukovat poškození DNA, byl původně validován na skupině 300 látek známých karcinogenů. Do dnešního dne bylo vyvinuto několik modifikací a validací metody za účelem zvýšení efektivity. Princip testu je postaven na schopnosti látky vyvolat zpětnou mutaci na divoký fenotyp.
• Vývoj senzorů pro stanovení plynů CO, COx, NOx
Toto spolupracující pracoviště pro naše potřeby vyvíjí senzor pro malé molekuly, který nám umožní jednoduché, ale přesné testovaní fotoaktivních nátěrových hmot, kde budeme měřit jejich účinnost pomocí stanovování malých molekul.
Ústav anorganické chemie AV ČR v.v.i, Ústav materiálové chemie:
S námi spolupracuje na vývoji nových bariérových prostředků pro venkovní nátěrové systémy. Dále pak na vývoji prostředku na odbourávání cytostatik. Tento ústav je plně přístrojově vybaven a je nám umožněno toto přístrojové vybavení plně využívat a to: HRSEM (FEI Nova NanoSEM 450), AFM, STM, Beckman Coulter SA3100, Malvern Zetasizer.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Oddělení klinické farmakologie a farmacie:
Spolupráce na testování nového prostředku na likvidaci nebezpečných cytostatik, jeho testování v reálném provozu.
Heat Transfer systems s.r.o.:
Spolupráce na vývoji nátěrového systému pro ošetření a zlepšení biologické odolnosti teplotních výměníků. Dále pak nám umožňuje měření účinnosti výparníků s naneseným ochranným prostředkem v mateřském závodě LU-VE exchangers v Itálii.
TOSEDA s.r.o.
Společnost TOSEDA s.r.o. ve své krátké historii dokázala změnou podnikatelské aktivity na výzkum, vývoj a výrobu speciálních polymerních systémů podstatně navýšit svůj ekonomický potenciál. To by nebylo možné bez kvalitních výsledků, vysoké vědecké úrovně a bohatých zkušeností realizačního týmu společnosti TOSEDA z oblasti výzkumu a vývoje polymerních materiálů a nanotechnologií.
TOSEDA s.r.o. (dále jen TOSEDA) je malou organizací, která byla založena v roce 2010 původně jako obchodní společnost. O dva roky později byla společnost transformována na společnost zabývající se především výzkumem, vývojem a výrobou hi-tech polymerních a nanokompozitních materiálů. Transformace společnosti byla umožněna příchodem nového managementu s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výzkumu a vývoje polymerních specialit (viz. Příloha: Životopisy klíčových pracovníků firmy TOSEDA).
K rozvoji společnosti přispěl především dynamický rozvoj spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a klíčovými průmyslovými výrobci z oblasti letectví a kosmonautiky (Airbus Defence & Space, MT Aerospace, Thales Alenia Space, atd.). S firmou Rokospol a.s. spolupracuje na několika grantech z oblasti nanotechnologií.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) patří do skupiny nových univerzit založených počátkem devadesátých let minulého století. Jde o jedinou univerzitu se sídlem v severočeském regionu, která se od počátku profiluje jako klíčová vzdělávací instituce v dané oblasti s orientací na témata důležitá pro daný region. Jednou z rolí univerzity je stimulace a podpora změn ve struktuře podnikatelských aktivit v regionu s cílem zvýšit podíl sofistikovanějších výrob na úkor těžby surovin. Od svého založení v roce 1991 se univerzita postupně rozvijí, počet fakult vzrostl ze tří na osm, univerzita postupně buduje institucionální a technické zázemí (nový kampus), profiluje své zaměření a posiluje své vědecké kapacity. Vzdělává více než 12 000 studentů a zaměstnává na 900 pracovníků. V oblasti technických a přírodních věd patří ke stěžejním součástem univerzity Fakulta životního prostředí (jedna ze zakládajících fakult UJEP), dále Fakulta přírodních věd (PřF) a Fakulta výrobních technologií a managementu (FVTM). V těchto oblastech se univerzita zabývá jak špičkovým základním výzkumem (od roku 2016 je součástí výzkumného sdružení NanoEnviCz zařazeného na cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur), tak tzv. orientovaným výzkumem směřujícím k uplatnění výsledků výzkumu v praxi.
Význačným rysem vědeckovýzkumných aktivit v oblasti technických a přírodních věd je rozšiřování spolupráce s aplikační sférou, zlepšení nabídky pro podniky a reakce na požadavky praxe. Za tímto účelem bylo založeno Ústecké materiálové centrum, které se zaměřuje na vývoj a charakterizaci nových materiálů, včetně nanomateriálů a kompozitních systémů. Vedení UJEP se snaží vytvořit společnou strategii pro podporu realizace a komercializace výsledků výzkumu včetně nezbytné institucionální podpory (v roce 2016 založeno Centrum pro transfer technologií). Předkládaný projekt spadá do oblasti materiálového výzkumu, kde UJEP využívá zkušeností a poznatků získaných při řešení několika projektů základního výzkumu (grantů GAČR) zaměřených na vývoj speciálních sorbentů či přípravu kompozitů obsahujících grafen a příbuzné materiály.
